Záloha fotek na cestách: cloud versus karta v telefonu
Co udělat před odjezdem a co hlídat na místě Před cestou ověřte, že máte v cloudu dostatek volného místa a že je účet přihlášený i na druhém zařízení, které si berete s sebou. Vyzkoušejte zálohu nanečisto: vyfoťte jednu testovací fotku, připojte se k Wi-Fi a zkontrolujte, jestli se skutečně objevila v cloudu. Teprve pak zvyšte jistotu, že nastavení není jen zdánlivé. Na místě si každý večer zkontrolujte, kolik fotek přibylo a kolik jich je v záloze. Rozdíl znamená problém, který je lepší řešit hned než po návratu.
U kola rozhoduje profil trasy a typ povrc
Jak správně exportovat a importovat štítky Nejprve v aplikaci najděte možnost exportu kontaktů. Zvolte formát, který podporuje vícesloupcové přiřazení, ideálně s oddělovačem, který není obsažen v názvech štítků. Při exportu zkontrolujte, zda jsou štítky skutečně zahrnuty – někdy je nutné je před exportem přidat do skupiny nebo je označit jako viditelné. Poté proveďte import do cílového zařízení. Pokud importér nabízí mapování sloupců, pečlivě přiřaďte sloupec se štítky ke štítkům, ne k poznámkám. Po importu zkontrolujte náhodný vzorek kontaktů, zda mají správné štítky a zda se nerozdělily do více skupin.
Po návratu nic nemažte hned. Nechte telefon i kartu několik dní beze změny a zkontrolujte, že se všechny fotky skutečně načetly do cloudu nebo do počítače. Teprve potom uvolněte místo. Záloha, kterou jste nikdy neověřili, není záloha, ale jen domněnka. Nastavení, které vydrží cestu, je jednoduché: automatika jen na Wi-Fi, každodenní krátká kontrola a druhá kopie mimo telefon.
Pozor na veřejné Wi-Fi sítě. Zálohu přes ně spouštějte jen tehdy, když aplikace sama nabídne zabezpečené připojení, a nikdy se na cizím zařízení nepřihlašujte k účtu s fotkami. Pokud cestujete do míst s omezeným signálem, nastavte zálohu na pozadí a nechte telefon v noci nabíjet u okna. Naopak v místech s drahými daty zálohu do cloudu vypněte a používejte jen místní kopírování, dokud se nedostanete k Wi-Fi.
Dávejte pozor na verze souborů. Některé nástroje při každém spuštění přepíší předchozí zálohu. Pokud virus zašifruje fotky v počítači a záloha se spustí automaticky, přepíše zdravou verzi tou zašifrovanou. Nastavte zálohování tak, aby uchovávalo několik historických verzí, nebo používejte rotaci více disků. A především: zálohu spouštějte ručně v okamžiku, kdy máte jistotu, že je počítač v pořádku.
Fotky z cest jsou nejčastější důvod, proč lidé přijdou o data. Ne kvůli krádeži, ale kvůli tomu, že zálohu odkládají na „až se vrátím". Přitom stačí nastavit ji jednou před odjezdem a pak už jen kontrolovat, jestli skutečně běží. Rozhodující je, jestli zálohujete automaticky do cloudu, nebo jen kopírujete na paměťovou kartu. Každá cesta má jiná rizika a jiné nároky na data.
Paměťová karta v telefonu není záloha, je to jen jiné úložiště ve stejném zařízení. Když telefon ztratíte nebo se rozbije, přijdete o obojí. Karta má smysl jako druhý krok: zkopírujte fotky na kartu nebo do přenosného úložiště a tu noste odděleně od telefonu. Typická chyba je nechat kartu v telefonu celou cestu a tvářit se, že je to záloha. Další častá chyba je formátování karty přímo v cizím zařízení bez předchozí kontroly, jestli jsou data skutečně jinde.
Nejdřív zjistěte, kolik fotek za den skutečně uděláte a jak velký datový tarif máte v zahraničí. Automatické zálohování do cloudu funguje spolehlivě jen na Wi-Fi. Pokud se spoléháte na mobilní data, nastavte zálohu tak, aby se spouštěla pouze při nabíjení a připojení k Wi-Fi, jinak vám dojde tarif první den. V aplikaci pro fotky vypněte zálohu videí, ta bývají největší a nejčastěji selžou na nedostatek místa.
Před samotným přenosem si udělejte přehled o existujících skupinách a štítcích. Zapište si, které používáte pravidelně a které jsou jen pozůstatkem starých experimentů. Nesnažte se přenášet všechno – přebytečné štítky zbytečně zatíží nové zařízení a znepřehlední výběr. Typickou chybou je, že lidé exportují kontakty bez štítků a spoléhají na to, že se obnoví samy. To se nestane. Další častou chybou je import dvakrát, čímž vzniknou duplicity s odlišnými štítky.
Přenos kontaktů mezi zařízeními nebo účty vypadá jako jednoduchá operace, dokud se nezačnou ztrácet štítky a skupiny. Právě ony přitom určují, jak budete kontakty po přenosu používat. Pokud si je předem nepřipravíte, zůstane vám jen hromada jmen bez kontextu. Nejprve si ujasněte, co vlastně chcete přenést: zda má jít o všechny kontakty včetně přiřazených štítků, nebo jen o výběr. Zjistěte, jaký formát exportu vaše aplikace nabízí – zda obsahuje sloupec se štítky, nebo jen jméno a číslo. Bez správného formátu se štítky při importu nevytvoří.